Hold Janu Kašparovi a uvedení Vincence Chomráka mezi zakladatele dopravy

Pardubice vzdaly hold Janu Kašparovi
Řady zakladatelů dopravy rozšířil průkopník cyklistiky Vincenc Chomrák

Výročí narození pardubického rodáka a průkopníka české aviatiky Jana Kašpara je už popáté důvodem k oslavám DNE DOPRAVY. Projekt, který začal rekonstrukcí Kašparovy hrobky v roce 2013, se postupně rozrostl do největšího národního dopravního projektu. Připomíná hned několik zakladatelů dopravy v českých zemích, jejichž řady letos rozšířil další Pardubák - průkopník cyklistiky a motorismu Vincenc Chomrák.

Oslavy DNE DOPRAVY začaly tradičním pietním aktem na pardubických Městských hřbitovech u hrobky Kašparovy rodiny. Sešla tu opět řada významných hostů a svou úctu svému předchůdci vyjádřili i vojenští piloti. Samotný akt totiž začal průletem armádních stíhacích letounů JAS 39 Gripen.

Mezi samotnými hosty byli představitelé města Pardubic a Pardubického kraje, ale také místopředsedkyně Senátu České republiky Miluše Horská či vyslanec prezidenta České republiky Miloše Zemana Zdeněk Žák, který do Pardubic přivezl prezidentovu zdravici. V ní prezident mimo jiné vyzval ke společnému pozitivnímu nátlaku na vládu a zákonodárce s cílem co nejvíce zjednodušit podmínky pro rychlou, levnou a kvalitní výstavbu dopravní infrastruktury. „Příkladem budiž právě průkopník české aviatiky Ing. Jan Kašpar. Poněkud se ovšem obávám, že pokud by dnes chtěl realizovat svůj slavný let, pro byrokracii a zelené fanatiky by jeho letadlo nevzlétlo. Každému, kdo přispěje, byť malým dílkem, k tomu, že se výstavba české dopravní infrastruktury pohne, chcete-li, vzlétne k rozvoji, děkuji,“ vzkázal mimo jiné prezident Miloš Zeman.

Právě prezident, a spolu s ním i předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, ministři dopravy a průmyslu a obchodu, hejtmani Pardubického a Královéhradeckého kraje, jejich náměstci pro dopravy a primátor města Pardubice, převzali nad letošním projektem svou záštitu.

Druhou částí slavnostního aktu bylo nejen zastavení na místech posledního odpočinku dalších velikánů dopravy, jako byli Jan Perner, Eugen Čihák či baron Artur Kraus, ale také symbolické uvedení Vincence Chomráka mezi zakladatele dopravy. Toto jméno bylo v posledních letech pozapomenuto, přestože právě Chomrák patřil mezi výrazné průkopníky cyklistiky a motorismu. Dokonce jako vůbec první člověk v Rakousko-Uhersku založil v roce 1910 v Pardubicích autoškolu. A kdy jindy si na nadšeného cyklistu vzpomenout než v roce 200. výročí jízdního kola.

„Vincenc Chomrák už jako mladík obdivoval cyklistiku, nejprve na „kostitřasu“ a posléze i na modernějších velocipedech absolvoval neuvěřitelně náročné cesty po Evropě. V rodných Pardubicích založil v lesíku za Duklou první hliněnou klopenou cyklistickou dráhu, na které se v roce 1889 jely první mezinárodní závody. Byl i nadšeným automobilistou, majitelem autoškoly a soudním znalcem v oboru automobilismu,“ ve stručnosti připomíná Chomrákům život předseda Společnosti Jana Kašpara historik Jiří Kotyk.

Vincence Chomráka na Městských hřbitovech připomíná pamětní deska věnovaná „Zmizelým Pardubákům“. Ta byla nedávno odhalena na zvláštním pietním místě třinácti významným osobnostech, jejichž místa posledního odpočinku za různých okolností zmizela.

Na dopolední pietní akt a slavnostní uvedení Vincence Chomráka mezi zakladatele dopravy navazuje odpolední program na třídě Míru v Pardubicích, jehož doprovodný program je věnován nejen Janu Kašparovi, ale zejména 200. výročí jízdního kola.