DEN DOPRAVY vzdává poctu osobnostem v oboru dopravy

Pardubice, 14. května 2014 – V rámci 2. ročníku DEN DOPRAVY 2014 bude na Městských hřbitovech v Pardubicích odhalena také naučná stezka „Hroby zakladatelů dopravy v českých zemích“. Trasa provází místy posledního odpočinku prozatím čtyř osobností – Jana Kašpara, Jana Pernera, barona Artura Krause i konstruktéra a Kašparova bratrance Eugena Čiháka.

Naučnou stezku vybudovala Společnost Jana Kašpara především díky podpoře několika pardubických osobností, které si význam velikánů dopravy uvědomují. Výraznou podporu projektu věnoval starosta Městského obvodu Pardubice V Jiří Hájek, který jako soukromá osoba věnoval na vybudování stezky finanční prostředky. „Vybudování naučné stezky je dobrý počin. Domnívám se, že bychom měli znát historii a měli udržovat vzpomínku na ty, kteří se podíleli na rozvoji Pardubic a jejichž počínání přesahuje hranice našeho města i kraje,“ řekl Jiří Hájek, který naučnou stezku odhalí společně s náměstkem hejtmana pro dopravu Jaromírem Duškem. Také Pardubický kraj si totiž význam osobností, které Pardubický kraj staví do čela české historie, uvědomují. „Jsem přesvědčen, že umělci, sportovci, vědci a další osobnosti ze všech oborů lidského počínání jsou významní pro rozvoj české společnosti,“ prohlásil náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek.

Ing. Jan Kašpar (1883-1927), první český aviatik

Narodil se 20. května 1883 v Pardubicích v rodině hoteliéra Františka Kašpara, majitele proslulého hotelu Veselka. Po studiích na pardubické reálce odešel Jan Kašpara do Prahy na Vysoké učení technické, kde získal titul inženýr. Zajímal se o automobily a tento zájem jej v roce 1907 přivedl do Německa, kde v Mohuči absolvoval automobilový kurz. O rok později se stal správcem autoparku ve vestfálské Alteně u firmy Basse a Selve. Právě s W. Selvem se účastnil automobilových závodů i závodů na motorovém člunu. Do Čech se vrátil v lednu 1909 a v březnu nastoupil do mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement. Zde pracoval i jeho bratranec Eugen Čihák, s nímž 1. července firmu opustil a vrátil se do Pardubic. S místními truhláři J. Svobodou a F. Novotným začali připravovat první aviatické pokusy. Kašpar se pokoušel o vlastní konstrukci draka a motoru, ale nakonec zakoupil jednoplošník L. Blériota. První let před diváky, ve výšce 20 – 25 metrů, uskutečnil 16. dubna 1910. Dálkový přelet z Pardubic do Prahy se vydařil 13. května 1911. O rok později Kašpar v Pardubicích zřídil Aviatickou školu. Zemřel 2. března 1927 v Pardubicích, pravděpodobně zvolil dobrovolný obchod po krachu svého podnikání. Za ním stál nepoctivý společník B. Schick.

Eugen Čihák (1885-1958), aviatik a první český letecký konstruktér, bratranec Jana Kašpara

Narodil se 31. května 1885 ve Vinkovicích v Chorvatsku. Absolvoval pardubickou reálku, poté přestoupil na Obchodní akademii v Chrudimi a Českoslovanskou obchodní akademii v Praze. Studia ukončil v roce 1906, o rok později absolvoval vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník u tyrolských myslivců. V letech 1908 – 1909 se začal spolu s Janem Kašparem a svým bratrem Hugonem zabývat letectvím. V roce 1910 zakoupili bratři Čihákové ve Francii letadlo Saulnier, na němž Eugen uskutečnil v roce 1910 úspěšné lety. Později létal na letounech vlastní konstrukce. Od roku 1911 byl členem Aviatického družstva v Pardubicích. Pořádal veřejné letecké produkce, od července 1911 až do května 1914 jich zrealizoval 33. V květnu roku 1912 získal jako v pořadí 4. český pilot mezinárodní pilotní diplom. Po vypuknutí první války byl zraněn na italské frontě. Po válce pracoval jako autodopravce. V roce 1926 nastoupil u Československých aerolinií jako letecký mechanik, později správce leteckého provozu na letišti v Kbelích a Ruzyni. Během druhé války pracoval opět v autodopravě. Zemřel v noci ze 7. na 8. května 1958. In memoriam získal roku 1962 ocenění Mezinárodní leteckou federací v Paříži jako první český letecký konstruktér. Novinář F. Gel mu v roce 1957 ve své knize Jak jsem létal a padal dokonce přiřkl letecký primát v Čechách před Janem Kašparem.

Ing. Jan Perner (1815-1845), železniční projektant tratí v Rusku a trati Pardubice – Praha (1845)

Narodil se 7.září 1815 v Bratčicích u Čáslavi jako syn mlynáře. V letech 1822 – 27 navštěvoval školu v Potěhách, pak Týnskou hlavní školu v Praze. Roku 1831 začal studovat na Pražské polytechnice, kde byl ředitelem F. J. Gerstner. Po studiích nemohl Perner získat odpovídající místo, uchytil se na trautmannsdorfském panství v Jičíně jako aktuár. V roce 1834 odešel s F. A. Gerstnerem, synem ředitele pražské polytechniky, do carského Ruska stavět železniční trať Sankt Petěrburg- Carskoje Sělo. 20. listopadu 1836 odešel Perner z Ruska pro neshody s carskými úřady a mladým Gerstnerem a začal pracovat na stavebním ředitelství ve Lvově. Po 4 měsících odešel na Moravu, kde se dal do služeb státních drah (projekt železnice Břeclav- Hranice). Na jejich generálním ředitelství v Praze začal pracovat jako vrchní inženýr roku 1842. Již roku 1841 se spolupodílel na projektu železnice Olomouc- Praha (úsek Pardubice – Praha). Trať byla slavnostně otevřena 20. srpna 1845 a Jan Perner osobně řídil vlakovou soupravu. Tohoto roku začal pracovat i na projektu trasy Praha – Podmokly (byla však otevřena až po jeho smrti roku 1851). Jako přesvědčený vlastenec působil v Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách a připravoval založení průmyslové školy v Pardubicích, kde ve mlýně Valcha žili jeho rodiče. 9. září 1845 utrpěl v choceňském tunelu smrtelný úraz hlavy. Zemřel v Pardubicích 10. září 1845 ve věku pouhých 30 let. Od roku 1993 nese jeho jméno dopravní Fakulta univerzity Pardubice.

Artur Kraus (1854-1930), tvůrce ornitoptéry – letadla lehčího než vzduch

Narodil se 2. srpna 1854 v Pardubicích v rodině c.k. poštmistra Josefa Krause. Absolvoval 2 ročníky ve staré reálce, pak odjel do Francie. Tam se věnoval astronomii. Po návratu do Pardubic otevřel v roce 1912 ve svém domě na současné třídě Míru lidovou hvězdárnu přístupnou veřejnosti. V roce 1917 spoluzakládal Českou astronomickou společnost. Kromě astronomie se zabýval také o všechny známé druhy sportu. V roce 1885 založil pardubickou odbočku České ústřední jednoty velocipedistů, jejíž předsedou byl od roku 1892. V roce 1895 si zakoupil motocykl a v následujícím roce uspořádal v Pardubicích první tenisový turnaj podle pravidel, která přeložil z angličtiny. Před Vánocemi 1898 si v Norsku objednal dva páry lyží. V roce 1900 získal první řidičský průkaz na kolo v Pardubicích. Do let 1895 – 98 spadají jeho první pokusy s ornitoptérou – bezmotorovým letounem. Založil Aviatické družstvo v Pardubicích a jako ředitel letů spoluorganizoval letecké pokusy Jana Kašpara. Byl členem mnoha spolku, finančně přispíval na budování divadla v Pardubicích. Hrál na cimbál, byl nadšeným bibliofilem. Zemřel 21. března 1930 v Pardubicích. Je po něm pojmenována planetka „ARTUR-KRAUS“ č. 7171.